AML zákon v Bosně a Hercegovině – navrhované prioritní změny zákona

V souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou má Bosna a Hercegovina povinnost přizpůsobit svou legislativu právnímu řádu Evropské unie. Podle Stanoviska Evropské komise k žádosti BaH o členství v Evropské unii by Bosna a Hercegovina měla posílit prevenci a boj proti korupci a organizovanému zločinu, včetně praní peněz a terorismu (politická kritéria), výrazně zlepšit proces sbližování právních předpisů s acquisem Evropské unie a přijmout a provádět příslušné právní předpisy (Oblast legislativy Evropské unie), nutné je posílit prevenci a boj proti korupci a organizovanému zločinu, včetně praní peněz a terorismu (Oblast právního státu). Je zřejmé, že účinná prevence a boj proti praní peněz a financování terorizmu patří mezi hlavní body agendy Evropské unie ve vztahu k Bosně a Hercegovině. [1]

V současné době je v Bosně a Hercegovině v platnosti zákon o prevenci praní peněz a financování terorismu (dále jen: AML/CFT zákon) z roku 2014, který byl změněn v roce 2016. AML/CFT zákon je částečně v souladu se IV. Směrnicí [2] EU a další analýza stanoví následující priority, pokud jde o budoucí harmonizaci tohoto zákona s acquis EU v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu [3]

AML/CFT zákon musí převzít definice virtuální měny, elektronických peněz a poskytovatele virtuální peněženky, které jsou obsaženy v článku 3. IV. Směrnice a V. Směrnice EU [4], zatímco definice oběživa je obsažena v nařízení (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a její uplatňování začíná dnem 3. 6. 2021. [5] Je nesmírně důležité začlenit tyto pojmy do právních předpisů Bosny a Hercegoviny, neboť používání produktů elektronických peněz, stejně jako virtuální měny je čím dál více považováno za náhradu bankovních účtů, což odůvodňuje podrobení těchto produktů povinnostem zaměřeným na zabraňování praní peněz a boj proti financování terorismu. Přímo související s tímto bodem je povinnost registrace poskytovatelů směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a měnami s nuceným oběhem a poskytovatelů virtuálních peněženek, která je definována v IV. Směrnici a která stanoví povinnost státu, že poskytovatelé směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a měnami s nuceným oběhem, stejně jako poskytovatelé virtuálních peněženek musí být registrováni.

Zřízení Centrálního registru skutečných vlastníků je povinností podle IV. Směrnice EU, která v článku 30 stanoví, že „členské státy zajistí, aby společnosti a jiné právnické osoby zapsané v rejstříku na jejich území měly povinnost získat a mít adekvátní, přesné a současné informace o svém skutečném vlastnictví, včetně údajů o skutečné držené účasti„ a aby tyto informace „byly v každém členském státě uchovávány v centrálním registru, například v obchodním rejstříku, podnikovém rejstříku podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES.“ [6] Podle stejné směrnice by AML/CTF zákon měl poskytovat přímý přístup FAÚ a dalším příslušným subjektům do centrálního registru skutečných vlastníků, vzhledem k tomu, že čl. 30 odst. 6 stanoví, že „členské státy zajistí, aby příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky měly včasný a neomezený přístup ke všem informacím uchovávaným v centrálním registru uvedeném bez nutnosti upozornit dotčený subjekt“.

Vzhledem k tomu, že byl zřízen a již je používán Jednotný registr účtů podnikatelských subjektů v Bosně a Hercegovině [7], je nutné zřídit také Centrální registr účtů fyzických osob, neboť článek 32.a V. směrnice EU předpokládá existenci centrálního elektronického systémů „vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují platební účty a bankovní účty označené číslem ve formátu IBAN“. Stejně jako v případě Rejstříku skutečných vlastníků výše uvedený článek rovněž stanoví, že informace uchovávané v centralizovaných mechanismech mají být „neprodleně a v celém rozsahu přímo dostupné vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám“.

V článku 13. IV. a V. Směrnice (EU) stanoví možnost identifikace zákazníků pomocí elektronické identifikace, jak je stanoveno v Nařízení (EU) 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Toto nařízení: a) stanoví podmínky, za nichž členské státy uznávají prostředky pro elektronickou identifikaci fyzických a právnických osob, které spadají do oznámeného systému elektronické identifikace jiného členského státu; b) stanoví pravidla pro služby vytvářející důvěru, zejména u elektronických transakcí; a c) stanoví právní rámec pro elektronické podpisy, elektronické pečetě, elektronická časová razítka, elektronické dokumenty, služby elektronického doporučeného doručování a certifikační služby pro autentizaci internetových stránek. Ačkoli formálně a legálně jeho aplikace není pro státy povinná čili je poskytována pouze jako možnost, bylo by velmi přínosné (zejména pro bankovní sektor) umožnit elektronickou identifikaci klientů AML/CTF zákonem. Výhody tohoto nástroje během pandemie COVID-19 v systému Bosny a Hercegoviny pro prevenci praní peněz a financování terorismu převažují nad možnými riziky.

[1] Stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii je dostupné nahttps://europa.ba/wp-content/uploads/2019/06/Misljenje-Komisije-o-zahtjevu-Bosne-i-Hercegovina-za-%C4%8Dlanstvo-u-Evropskoj-uniji.pdf

[2] Úplný název: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES

[3] Z důvodu omezení rozsahu jsou představeny pouze priority.

[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU je dostupná na https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32018L0843

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 je dostupné na https://eur-lex.europa.eu/legal-content/HR/ALL/?uri=CELEX:32018R1672

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (SL L 258, 1.10.2009., str. 11.).

[7] https://www.cbbh.ba/content/read/28