Představme si jeden z možných scénářů, ve kterém pan Babiš v roce 2009 kupuje zámeček od jeho původního majitele. Společně s prodávajícím sedí dne 25.9.2009 v Cannes ve Francii u notáře a na stole leží kufříky s hotovostí.

Z textu kupní smlouvy ze dne 25.9.2009, která je na webu investigace.cz dispozici [1] dle francouzské jazykovědkyně, kterou AML akademie oslovila, totiž jednoznačně vyplývá, že kupujícím bylo „zaplaceno tady a teď v hotovosti“ ve francouzštině „payee comptatn par l´acquerer a l´instant meme“.

Pokud ten den bylo zaplaceno v hotovosti 13.570.000, -EUR, v 500EUR bankovkách by hotovost vážila kolem 35 kg. Ano, je to těžko představitelné.

Ačkoli jsme se snažili získat stanovisko francouzské notářské komory, zda se mohlo jednat o platbu za využití notářské úschovy a zda francouzská legislativa umožňovala v roce 2009 tento způsob nákupu nemovitostí, stanovisko se nám získat nepodařilo.  

V každém případě v roce 2009 český zákon o omezení plateb v hotovosti umožňoval do notářské úschovy složit libovolné množství hotovosti a lze se tak domnívat, že podobná možnost byla i ve Francii. Určitě však také existovala možnost peníze do notářské úschovy poslat bezhotovostně.

O 12 let později pan Babiš pár hodin po zveřejnění kauzy Pandora Papers na CNN Prima News prohlásil, že platba na nákup nemovitostí odešla a vrátila se do české banky. Jediné, co stačilo ukázat, byla odchozí transakce.

Poslední předvolební debata TV Nova pak kauzu pana premiéra naprosto pohřbila. Moderátor diskuse nedal vůbec žádný prostor na vyjádření k okolnostem nákupu. Každopádně to, že nám odchozí platbu v napjaté předvolební atmosféře Babiš neukázal, muselo mít pádný důvod.

Nakonec namísto Babiše, vysvětluje ředitel Finančního analytického úřadu (dále jen FAU) Libor Kazda sněmovní komisi platbu z účtu určenou na nákup nemovitostí pár dní po volbách.

Ze závěrů sněmovní komise pro mě, jako bývalého vyšetřovatele praní peněz, zazněly dvě významné informace a to, že česká banka dohledala zdroj peněz, a proto transakci nehlásila FAU, za druhé, že peníze na nákup nemovitostí odešly z banky do banky. [2] Není přitom jasné, jestli sněmovní komise měla možnost tyto skutečnosti ověřit z výpisu z účtu.

Výsledek původního plánu sněmovní komise prověřit komunikaci mezi FAU ČR a FAU Britských panenských ostrovů (BVI) raději zcela pominu, protože se pravděpodobně neprobíralo, zda české FAU vědělo o oznámení advokátní kanceláře Alcogal, která na Babiše dne 20. července 2016 podala oznámení o podezřelém obchodu. Je totiž těžko představitelné, že by se FAU Britských panenských ostrovů ptalo českého FAU, zda je pan Babiš premiér, když v roce 2016 byl ministrem financí. Mezinárodní výměna informací vyplývající z výroční zprávy FAU BVI (8 dotazů mezi ČR a BVI v roce 2016) zůstává neobjasněna.

Každopádně výsledkem jakési komunikace z roku 2018 (FAU obdrželo dotaz před třemi lety) jak z vyjádření sněmovní komise vyplývá, bylo, že FAU prověřila nákup nemovitostí a poslala do zahraničí (nevíme kam) informaci, že se nejedná o praní peněz. Jinými slovy, u svého nadřízeného neshledala nic neobvyklého a v podstatě schválila Babišovu transakci.

Nedozvěděli jsme se, jestli české FAU mělo informaci, že pan Babiš, toho času ministr financí, je skrytým vlastníkem firmy na Britských panenských ostrovech. Zda FAU z obdrženého dotazu v roce 2018 mohlo získat informaci, že premiér České republiky figuruje v offshorovém schématu. Pokud by se to FAU dozvědělo (domnívám se, že se to FAU muselo dozvědět, pokud se dotazy týkaly tohoto schématu) asi těžko by se vyjadřovalo, že nejde o podezření z praní peněz. Stejně tak by asi nemohli ignorovat, kdyby zjistili, že akcie offshorových firem se neobjevily v jeho majetkovém přiznání. Nehledě, co by si asi mysleli, kdyby si bývali od Babiše vyžádali kupní smlouvu a zjistili, že datum uhrazení kupní ceny nemovitostí ze dne 25.9.2009 nesedí s datumem 9. listopadu, kdy Babiš ve schématu na praní peněz nakupuje akcie offshorové firmy na Britských panenských ostrovech (za předpokladu, že by věděli o oznámení advokátní kanceláře Alcogal)

Komise zmínila, že platba odešla z firmy a banka dohledala zdroj. Z předchozích vyjádření Babiše („peníze byly moje, dal jsem tam půjčku atd…“) a závěrů sněmovní komise mi vyplývá, že zdrojem by měly být příjmy pana Babiše. Pokud to tak bylo a Babiš tyto příjmy opět nezahrnul do svého auditu příjmů věřím, že je alespoň oznámil finančnímu úřadu, což FAU také mohlo vlastním šetřením prověřit.

Shrnuto, podtrženo, pan Babiš v roce 2009 údajně poslal peníze za nemovitosti převodem z účtu.

Jednoduchá transakce z české banky do banky ale ve skutečnosti nevysvětluje, proč použil tak složité offshorové schéma. Pokud připustíme, že Babiš poslal svoje peníze, které získal z české firmy, pak by schéma vypadalo následovně: Babiš z firmy v bodu A získá peníze do bodu B (stále v ČR), z bodu B posílá peníze do bodu C (BVI), kde nakupuje akcie svojí offshorové firmy a navyšuje jmění, což dělá až měsíc a půl po nákupu nemovitostí, firma z bodu C půjčuje do bodu D (USA), následně firma z bodu D půjčuje do bodu E (Monako), aby firmou z bodu E bylo zaplaceno za nemovitosti.   Následně pak pravděpodobně do bodu C (možná i do bodu E) putují úvěry od monacké banky.

Obr.: Zjednodušený Babišův sandwich

Ve schématu se částka 15 milionů EUR objevuje hned dvakrát.

Jinými slovy, ve schématu, které nese znaky praní peněz, je potřeba hledat zdroj 30 milionů EUR.

Offshorová firma z Britských panenských ostrovů (Firma C) by jen stěží bance vracela půjčené peníze, když je měla údajně utratit za nákup nemovitostí, a pak je to jenom mrtvá schránka, která nikdy nebyla vytvořena k tomu, aby generovala zisk.

Zůstává stále neobjasněné tvrzení Babiše, že šlo o půjčku a peníze z půjčky se vrátily do české banky ještě před jeho vstupem do politiky.

Možné vysvětlení, jak se peníze vrátily, by pak mohly objasnit úvěry z monacké banky.

Nákup nemovitostí je jiná obchodní operace než nákup akcií a peníze z prodeje akcií offshorová firma BVI mohla použít na následné splacení úvěrů. Pak ale pan Babiš musel do offshorové firmy v BVI poslat 2×15 milionů EUR a není jasné, kdy a jak.

Když pomineme veškeré daňové výhody, případně daňové úniky, které ze schématu vyplývají, monacká banka (pokud skutečně poskytla úvěry) mohla být jednáním pane Babiše při čerpání úvěrů uvedena v omyl, jelikož při schvalování úvěrů nemusela znát všechny podstatné skutečnosti.  

Otevřený účet u ní měla offshorová firma z Britských panenských ostrovů (bod C) a Babišova monacká firma (bod E). Banka sice věděla, že za firmami stojí Babiš, viděla však pouze začátek a konec schématu, jelikož Babiš odbočkou přes USA (Firma D) schéma před zraky monacké banky přerušil. Banka se tak mohla například domnívat, že peníze, určené na nákup nemovitostí, půjčovala americká firma (bod D) a nikoli firma z BVI (bod C).

Z uniklých dokumentů o zástavách pro monackou banku lze dovozovat, že banka zřejmě poskytla zmiňované úvěry, a to v úhrnné výši 13.5 milionů EUR.

Když k částce 13.5 milionu EUR přičteme úroky (odměna pro banku) dostaneme se pravděpodobně někde k hranici 15 milionů EUR, které musely odejít do monacké banky na splacení úvěrů.

Babiš potřeboval 15 milionů EUR na nákup nemovitostí a přibližně 15 milionů EUR (včetně úroků) na splacení úvěrů a těžko hádat, které z těchto peněz FAU vidělo a považovalo za zdroje peněz k nákupu nemovitostí. Každopádně určitě vidělo zdroj jen poloviny všech peněz ve schématu.

Bližší údaje k možnému úvěru nejsou součástí uniklé dokumentace.

Rizika praní peněz za využití nákupu realit a offshorových společností popisuje nejvyšší světová autorita v boji proti praní peněz FATF (Financial Action Task Force) shodou okolností také sídlící ve Francii. [3]

Panem Babišem postavené schéma, které je vedle praní peněz charakteristické svými daňovými výhodami, je hojně popsáno v různých odborných publikacích pro finanční vyšetřovatele a vysloužilo si různé názvy jako „loan back II“ „loan sandwich“ „ Dutch sandwich“ a další. 6) Možná se v budoucnosti zapíše do dějin české kriminalistiky jako „Babišův sandwich“, kdo ví.

Banka v těchto případech velmi často vyžaduje, aby částka, na kterou se čerpá úvěr, byla předem deponována na bankovním účtu žadatele. Je to dáno hlavně obrovským rizikem, které banka podstupuje, když půjčuje peníze do offshorové destinace. Pokud by to tak bylo i v tomto případě, na účtu v monacké bance bylo deponováno oněch dalších 15 milionů EUR.

Obecně, schéma Loan back II předpokládá, že banka neví, že peníze jsou špinavé, tudíž fáze v procesu praní peněz nazývané placement a layering jsou před žádostí o úvěr z banky již ukončené, což odpovídá časovému úseku, resp. počátkem v roce 2009 a zřizováním zástav pro banku v letech 2010–2013. Za druhé schéma předpokládá, že banka má dostatečnou důvěru, že peníze budou splacené, tzn. že žadatel má dobrý kredit, přičemž jak zmiňuji, velmi častým scénářem bank je požadavek, aby žadatel už měl celou částku předem na bankovním účtu a v neposlední řadě předpokládá, že úvěr je byznysově zajímavý. Lze předpokládat, že poskytnuté úvěry offshorovým firmám pana Babiše byly splaceny okamžitě i s úroky.

Klíč k odpovědi, zda se jedná o praní peněz, bude skrytý v dokumentaci monacké banky a schopnosti finančních vyšetřovatelů rozkrýt finanční toky.

Tento text bývalého finančního vyšetřovatele prosím vnímejte jako volné vyhodnocení informací a domněnek, které se v současné chvíli k případu podezřelého schéma na praní peněz pana Babiše nabízejí.

Diskuze o obsahu článku na Twitteru

---

[1] Archiv neprůstřelných dokumentů – investigace.cz

[2] Nešlo o praní špinavých peněz, sdělil Finanční analytický úřad k nákupu Babišových nemovitostí | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

[3] Documents – Financial Action Task Force (FATF) (fatf-gafi.org)

[4] Zdroje:

FATF/OECD: RBA GUIDANCE FOR REAL ESTATE AGENTS(online) Paris: FATF Secretariat, OECD. Dostupné z RBA Guidance for Real Estate Agents.pdf (fatf-gafi.org) 2008

Jefatura de Policia Judicial de la Guardia Civil. EU Financial Investigation Handbook. Madrid: Principe de Vergara, 2011.

John Madinger: Money Laundering A Guide for Criminal Investigators. FL: CRC Press, 2006.