COVID 19 nakopl KYC

Globální šok pro lidstvo i ekonomiku. Covid 19 omezil volný pohyb osob, zboží i služeb. A nejen to, zcela mění sociální návyky.

Takže ani oblast kontroly klienta, zejména naplnění zásady „poznej svého klienta“ (dále jen „KYC“) nezůstala beze změny. KYC je praxe [1] prováděná povinnými osobami definovanými zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “AML zákon”). [2] Povinné osoby pod vlivem náhlých karanténních opatření a personálních výpadků nebyly schopny vykonávat procesy KYC tak, jak byly doposud zvyklé.

Podle AML zákona musí povinné osoby identifikovat své klienty a u právnických osob též skutečné majitele. Povinné osoby musí porozumět účelu a zamýšlené povaze vztahu s klientem a shromažďovat informace o klientovi, případně skutečném majiteli právnické osoby.

Identifikace klientů je klíčovým prvkem v prevenci praní špinavých peněz a boje proti terorismu.

Povinné osoby vyjmenované v AML zákoně (viz seznam dostupný na úvodní straně AMLacademy.TV) jsou v určitých situacích při provádění identifikace povinné získávat originální dokumenty. Jak je získávat, pokud zaměstnanci musí pracovat z domu? Kdo zaručí, že se doklady dostanou do správných rukou a budou bezpečně archivovány? Máme jinou možnost? Na tyto a mnohé další otázky se zaměří rubrika KYC.

Všichni jsme si prošli obdobím, kdy osobní identifikace tváří v tvář nebo přijímání dokumentů ve fyzické podobě prostřednictvím poštovního přepravce, bylo karanténními opatřeními omezené, ba přímo nemožné. Během krátké doby proto obrovsky vzrostl význam identifikace bez fyzické přítomnosti klienta.

“Nejnovější technický vývoj v oblasti digitalizace transakcí a plateb umožňuje bezpečnou identifikaci na dálku nebo elektronickou identifikaci. Tyto prostředky identifikace stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (eIDAS) [3] je třeba vzít v úvahu, zejména co se týká oznámených elektronických systémů a způsobů zajišťujících přeshraniční právní uznání, které poskytují bezpečné nástroje na vysoké úrovni a měřítko, na jehož základě lze ověřit metody identifikace stanovené na vnitrostátní úrovni. Zohlednit lze i další bezpečné postupy identifikace na dálku nebo elektronické identifikace, které jsou regulovány, uznány, schváleny nebo přijaty na vnitrostátní úrovni příslušným vnitrostátním orgánem.” [4]

Nařízení eIDAS upravuje právní rámec pro elektronické podpisy, elektronické pečetě, elektronická časová razítka, elektronické dokumenty, služby elektronického doporučeného doručování a certifikační služby pro autentizaci internetových stránek s cílem zvýšit důvěryhodnost elektronických transakcí tím, že poskytuje společný základ pro bezpečnou elektronickou komunikaci na vnitřním trhu Evropské unie.

Vedle popsané elektronické identifikace existují v některých jurisdikcích i další velmi atraktivní formy vzdálené identifikace.  Kupříkladu německý regulátor Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht (dále jen “BaFin”) již v roce 2014, jako první v Evropské unii, zpřístupnil videokonferenci pro KYC procesy.

Jak uvádí BaFin v Oběžníku 1/2014 (GW) [5] pro povinné osoby, osobní přítomnost lze také za určitých okolností předpokládat, pokud strany účastnící se procesu identifikace nemohou být fyzicky vnímány, ale přesto mohou být vnímány vizuálně prostřednictvím přenosu videa a zároveň je možné v tomto ohledu navázat verbální kontakt a ověřit totožnost protistrany na základě identifikačního dokladu. K aktuální úpravě identifikace prostřednictvím videa se rozepíši v jednom z dalších článků.

Závěrem lze shrnout, že na této globálně mimořádné situaci lze spatřovat i určité pozitivní efekty, a to v podobě nových výzev. Povinné osoby si nyní uvědomují, že některé procesy jsou neefektivní a zbytečné. Změny aplikují nebývale rychlým tempem. Přínos ze změny má jak klient ve formě vyššího komfortu služeb, tak i podnikatel v podobě úspor a času. Je více než jisté, že digitalizace zrychlila tempo, což se pozitivně projeví na KYC procesech.

Pokud Vás zajímají výzvy v KYC postupech a jejich aplikovatelnost napříč Evropskou unií, přihlaste se k odběru článků. Zůstaňte s námi v obraze.

[1] Jedním z faktorů, na který je při provádění cílených kontrol povinných osob v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu kladen značný důraz, je zjišťování, zda povinná osoba získala při sjednávání a uzavírání obchodního vztahu dostatek informací potřebných pro průběžné sledování obchodního vztahu – tzv. zásada „poznej svého klienta“.

[2] Zákon č. 253/2008 Sb. ze dne 5. června 2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. [cit. 2020-06-06]. Ve znění pozdějších předpisů.

[3] Nařízení Evropského Parlamentu A Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. In: Úřední  věstník Evropské Unie. 28.8.2014, L 257. PDF online. [cit. 2020-06-06] S. 73-113.

[4] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU. In: Úřední  věstník Evropské Unie. 19.6.2018, L 156. PDF online. [cit. 2020-06-06] Odst. 22, s. 47.

[5] FÜRHOFF, Jens. Circular 01/2014 (GW)- suspicious transaction report in accordance with sections 11, 14 of the GwG. In: BaFin Federal Financial Supervisory Authority. 10.11.2014, (ref. GW 1-GW 2001-2008/0003).Dostupné online. [cit. 2020-06-06].