Kontrola klienta, zjišťování skutečného majitele a další dílčí novinky z novely AML zákona

Martina Uhrinová | 04. 05. 2021

Předkládáme Vám výstup ze zasedání u kulatého stolu Camelotu. Navazujeme dalším dílem k novele AML zákona.

Kontrola klienta

Jednou z největších novinek AML zákona je upravení provádění kontroly klienta v podobě zesílené a zjednodušené kontroly. Dochází zde k faktickému sladění základních povinností, které již byly v minulost stanoveny pro vybrané povinné osoby podléhající dohledu ČNB a to v podobě tzv. AML vyhlášky[1]. Nyní jsou tyto povinnosti stanoveny pro všechny povinné osoby bez rozdílu.

Povinnost provádět zesílenou neboli tzv. hloubkovou kontrolu klienta je nutné minimálně:

• při vzniku a v průběhu obchodního vztahu s osobou usazenou ve vysoce rizikové třetí zemi,
• před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí,
• před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního vztahu s PEP

U zjednodušené kontroly/identifikace klienta dochází k zásadním změnám. Nově je možné tuto provést

pokud u klienta, obchodního vztahu, produktu, nebo obchodů je nižší riziko a současně:

• nižší rizikovost vyplývá z hodnocení rizik podle § 21a AML zákona,
• nejsou označeny jako rizikové v Národním hodnocení rizik,
• nejsou naplněny podmínky pro zesílenou identifikaci a kontrolu klienta.

Zpřísnění nastává v tom ohledu, že nově je nutné i v těchto případech provádět zjištění statusu PEP a provádět kontroly na sankční seznamy a současně je nutné zjistit údaje k ověření totožnosti skutečného majitele, včetně postupu při jeho zjišťování.  Novelizace AML zákona reaguje na skutečnost, kdy v rámci předchozí právní úpravy bylo možné uplatňovat zjednodušené postupy v případech, kdy nebyl znám např. skutečný majitel, který sám o sobě mohl představovat zvýšené riziko.

Zjišťování skutečného majitele

Vekou revolucí je vytvoření nové právní úpravy v podobě Zákona o evidenci skutečných majitelů (dále také „ZOSM“) který nabyde účinnosti od 1.6.2021. Fakticky dochází k situaci, kdy definice skutečného majitele je vyjmuta z AML zákona a převedena do gesce této nové právní úpravy.

Za velký praktický přinos lze považovat skutečnost, že nově postačí ke zjištění skutečného majitele v ČR náhled do příslušné evidence skutečných majitelů a jakožto další podpůrný doklad, v případě nerizikových klientů, čestné prohlášení o klienta, např. na KYC formuláři. Dříve bylo výkladovou praxí stanoveno, že takovýto postup by byl nedostatečný a zakládal by sám o sobě rizikovost klienta, a to tím, že příslušná právní úprava nezaváděla dostatečné kontrolní a represivní mechanismy vůči samotnému zadávání a kontrole údajů vkládaných do této evidence.

Způsoby identifikace

Nová právní úprava dle AML zákona, ve spojení s novelou Zákona o bankách, přináší doslova revoluci ve způsobu provádění identifikace s příchodem tzv. Bankovní identity, neboli BankID. Blíže na toto téma náš blog na téma „BankID aneb revoluce na poli elektronické identifikace“.[2]

Hodnocení rizik

Dochází k metodickému upřesnění vycházejícímu z požadavku FATF, kdy hodnocení rizik je nutné aktualizovat i před zahájením využívání nových technologií, kterou mohou mít vliv na řízení ML/FT rizik.

Personální opatření

AML zákona nově stanovuje v § 22a institut tzv. „pověřené osoby“. Jedná se o novou povinnost spočívající v určení člena statutárního orgánu, který bude pověřený a odpovědný za zajištění plnění AML povinností. Jedná se zcela jistě o krok správným směrem, zejména s ohledem na kauzy v oblasti AML, kdy i přes opakované upozornění AML officerů nebylo v mnoha případech adekvátně reagováno ze strany členů představenstva. Určení přímé zodpovědnosti může pomoci k lepšímu přenosu informací a celkově vnímání a řízení rizika praní špinavých peněz a financování terorismu z pozice vrcholného vedení.

Závěrem je nutné říci, že shora uvedené je pouze drobným výčtem všech změn spojených s novelou AML zákona, kdy jejich celkové probrání by zcela jistě vystačilo na nejeden seminář/webinář.  Bohužel ani takto obsáhlá materie není konečnou, jelikož již je známo, že Finanční analytický úřad připravuje řadu Metodických pokynů, kde podrobněji popíše a rozebere jednotlivé nové povinnosti a nastíní aktuální regulatorní očekávaní, v souvislosti s jejich uplatňováním.  Dále je v přípravě novela AML vyhlášky České národní banky, která bude rovněž reflektovat aktuální změny v oblasti AML. Témat ke zpracování je hodně, proto budeme rádi, když se s Vámi budeme moci podílet na jejich zpracování, ať již v podobě webinářů, školení či pomoci a implementaci a nastavení AML opatření přím u Vás.

[1] Vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

[2] AML Academy

Martina Uhrinová

Bývalá metodička a vyšetřovatelka s dvacetiletou praxí u protikorupční policie, kde se podílela na vyšetřování nejzávažnější hospodářské trestné činnosti v oblasti korupce a ochrany finančních zájmů EU. Dále působila ve funkci ředitelky odboru Analýzy a hlášení nesrovnalostí do úřadu OLAF Ministerstva financí, který zastřešuje oblast stížností a ochrany finančních zájmů EU. V současné době se zabývá kontrolní činností ve veřejné správě a tvorbou kontrolního systému pro neziskové organizace.

V roce 2016 získala od Nadačního fondu proti korupci Cenu za odvahu.