Kryptoaktiva a AML rizika

Filip Novák | 14. 04. 2020

Kryptoaktiva: aml/cft rizika

Třebaže v současnosti na úrovni Evropské unie neexistuje společná a ustálená taxonomie kryptoaktiv, za zdařilou a patrně i nejužívanější považuji taxonomii zavedenou švýcarským orgánem dohledu nad finančním trhem (FINMA) [1] . FINMA člení kryptoaktiva do tří hlavních kategorií: 1) platební/převodní/měnové tokeny, často označované jako virtuální měny či kryptoměny; 2) investiční tokeny, typicky spojené s majetkovými právy či právy obdobnými právům na výplatu dividend; a 3) utility tokeny, umožňující zejména přístup k produktu či službě. Upozorňuji, že jednotlivé kategorie kryptoaktiv se vzájemně nevylučují, tzn. lze uvažovat i hybridní formy.
Kryptoaktiva představují zvýšenou míru rizika nejen v oblasti ochrany investorů a integrity trhu, ale zejména v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT).  Za nejvýznamnější rizika v této oblasti lze považovat podvody, kybernetické útoky, praní peněz a manipulaci s trhem. Porozumění těmto rizikům a způsobům, jak mohou být kryptoaktiva zneužita k páchání trestných činů, je klíčové nejen pro povinné osoby [2] , které poskytují služby spojené s kryptoaktivy, ale také dalších osob (účetní, auditoři, dohledové orgány, orgány činné v trestním řízení atd.).
Pachatelem praní špinavých peněz může být zpravidla kdokoli, často však osoba s vědomím o původu špinavých peněz, osoba s takovou osobou jakkoli spolčená či jednající s tímto vědomím ve prospěch pachatele. Výjimkou často nejsou osoby s vysokým právním či ekonomickým povědomím. V zásadě se lze setkat s níže uvedenými příklady:

• jednotlivec, který používá virtuální měnu k nákupu či prodeji nelegálního zboží na darknetu [3] (např. Silk Road) [4];
• malé skupiny tvořené jednotlivci napojenými typicky na větší hackerské skupiny, nebo jednotlivci, kteří nakupují a / nebo prodávají nelegální zboží na darknetu a jsou napojení na větší zločineckou sítě;
• velké a / nebo sofistikované organizace jako jsou skupiny, které fungují jako velké „pračky“ peněz pro menší zločinecké organizace výměnou za fiat měnu [5].

Kryptoaktiva mohou sehrát svoji roli v kterékoli fázi praní peněz. Proces praní peněz se typicky rozpadá do tří vývojových fází [6]:

• „namáčení“ (angl. placement): převádění virtuální měny na fiat měnu v rámci tradičního finančního systému
• „namydlení“ (angl. layering): převod fiat měny na virtuální měnu, výměna virtuálních měn (např. prostřednictvím „mixérů“ [7] ), konverze virtuálních měn a směna za fiat měny. Velké objemy virtuálních měn mohou pachatelé dělit na hůře detekovatelné menší části uložené u různých poskytovatelů virtuálních peněženek v úmyslu je postupně převést na fiat měny.
• „ždímání“ (angl. integration): v rámci této fáze se prostředky, které prošly procesem praní, vrací do dispoziční sféry pachatele ve formě zdánlivě legálního příjmu. Pachatel se např. rozhodne investovat vyprané peníze do nemovitostí, luxusního zboží nebo obchodních společností.

Přestože jsou kryptoaktiva obecně považovány za vysoce riskantní, je třeba si uvědomit, že v případě s nimi spojených AML/CFT rizik lze najít mnoho podobností s tradičními aktivy jako např. hotovost (při jednání s osobami, které jsou držiteli kryptoaktiv, bude podstatné např. klást náležitou pozornost posouzení původu majetku a finančních prostředků zákazníka). Základní otázky a postupy týkající se posuzování rizik zůstávají v zásadě stejné bez ohledu na přítomnost kryptoaktiv v transakci nebo obchodním vztahu. I když kryptoaktiva mohou umožňovat větší anonymitu než tradiční platební metody, jsou z důvodu využití DLT technologie [8] v určitých ohledech transparentnější než hotovost. Současně ne všichni, kteří jsou s nimi spojeni, jsou zapojeni do kriminality.

V dalším pokračování seriálu článků věnované problematice kryptoaktiv se podíváme na některé významné případy, které se týkají zneužívání virtuální měny pro účely praní špinavých peněz.

[1] FINMA [2018-2-16], [cit. 2020-05-04], Guidelines for enquiries regarding the regulatory framework for initial coin offerings (ICOs), dostupné zde.
[2] Povinnou osobou je podle § 2 písm. l) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu „osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta“.
[3] Darknetem se rozumí soukromá či skrytá síť, která umožňuje zachovat anonymitu účastníků tím, že funguje na principu šifrovaných, náhodně generovaných spojení mezi jednotlivými uživateli.
[4] Silk Road byl jeden z prvních darknet marketů. Darknet markety jsou anonymní, komerční webové stránky, podobné klasickým e-shopům, které se nachází na darknetu mimo dosah vlád, na kterých je prodáváno zboží zpravidla nelegálního charakteru, jako jsou drogy, kradené platební karty, falešné dokumenty, zbraně a podobně.
[5] Pojem fiat měna vzniklo ze slova fiat, které pochází z latiny a znamená nařízení nebo příkaz. Jedná se v podstatě o zákonnou měnu vytvořenou v každém státě zákonodárnou mocí.
[6] LIŠKA, Petr. Praní špinavých peněz v České republice. 1. vydání, Praha: RADIX, spol. s r.o, 1997, s. 8. ISBN 80-86031-09-8.
[7] Mixer (laundry service, tumbler) představuje řešení (software nebo službu), které umožňuje uživatelům „míchat“ své mince s ostatními uživateli, aby bylo zachováno jejich soukromí.
[8] DLT technologie (Distributed Ledger Technology – technologie distribuovaných záznamů). Nejběžnější typ DLT se nazývá blockchain. Její název je odvozen od skutečnosti, že se transakce seskupují do bloků, které na sebe chronologicky navazují a vytvářejí tak řetěz (angl. chain). Celý řetěz je chráněn složitými matematickými algoritmy, jejichž cílem je zajistit integritu a bezpečnost dat. Tento řetěz tvoří komplexní záznam všech transakcí v databázi.

Filip Novák

Filip Novák se specializuje na oblast kapitálových trhů, fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz.
V oblasti kapitálových trhů se zaměřuje na právní a regulační aspekty poskytování finančních služeb a kolektivního investování, nabídky cenných papírů a přijímání k obchodování na veřejných trzích.
V oblasti fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz se zaměřuje především na crowdfunding, wealthtech, compliance finančních institucí a AML hrozby spojené s kryptoaktivy a využitím nových technologií.
V současnosti působí v ČNB na pozici experta v oblasti regulace finančního trhu a mezinárodní spolupráce. Před příchodem do ČNB působil na pozici vedoucí compliance a právního oddělení licencovaného obchodníka s cennými papíry a dříve v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.