Problém vymezení virtuálního vlastnictví v Bosně a Hercegovině

Poznámka redakce:
AML akademie si klade za cíl přinášet informace o AML/CFT opatřeních v rámci zemí EU a zemí usilujících o vstup do EU s úmyslem navzájem se obohacovat v postupech v boji proti praní peněz a financování terorismu. Novým lektorem akademie je vedoucí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a korupce v Bosně a Hercegovině, Edin Jahić. Věříme, že expert a praktik z nedávno „FATF blacklistované země“ s poznatky z první linie v boji s organizovaným zločinem svými články a webináři zaujme nejen naší AML/CFT odbornou komunitu.

Finanční akční výbor (FATF) definuje virtuální aktiva jako „digitální reprezentace hodnoty, která může být elektronicky obchodována nebo převáděna a použita pro platební nebo investiční účely. Virtuální aktiva nezahrnují digitální reprezentaci měny, cenných papírů a jiných finančních aktiv, na která se již vztahují jiná doporučení FATF“[1], zatímco Evropská unie obdobně definuje virtuální měny jako „digitální reprezentace hodnoty, která není vydána či garantována centrální bankou ani orgánem veřejné moci, není nutně spojena se zákonně stanovenou měnou a nemá právní status měny či peněz, je však fyzickými nebo právnickými osobami přijímána jako prostředek směny a může být elektronicky převáděna, uchovávána a obchodována“.[2]

Zákon o předcházení praní peněz a financování terorismu („Úřední věstník BaH“ č. 47/14, 67/16)[3] (zákon ML / CFT) se neřídí výše uvedenými trendy, neboť nezná definice virtuální měny, poskytovatelé služeb týkající se virtuálních aktiv (poskytovatelé služeb) ani jakýkoli výraz související s virtuálními aktivy. V souladu s tím zákon ML / CFT neumožňuje, aby poskytovatelé služeb virtuálního majetku byli regulováni pro účely AML / CFT, tj. aby jim byla udělena licence nebo registrace, a aby podléhali účinným monitorovacím systémům, aby splňovali příslušná opatření požadovaná Doporučením 15. FATF, resp. Směrnice EU 2018/843 ze dne 30. května 2018 (5. směrnice AML/CFT). Kromě toho žádný jiný zákon v Bosně a Hercegovině nedefinuje práci poskytovatelů služeb ve vztahu k virtuálním aktivům. Důsledky tohoto (ne)definovaného právního rámce spočívají v tom, že oficiální instituce nemají vhled do práce poskytovatelů služeb virtuálního majetku, vzhledem k tomu, že neexistuje regulační dohled nad oblastí, která v Bosně a Hercegovině existuje a působí.[4] V důsledku toho je poskytování služeb virtuálních aktiv ze strany bank v Bosně a Hercegovině vnímáno jako vysoce riziková obchodní aktivita a banky často odmítají obchodní vztah s poskytovateli služeb, což brání dalšímu rozvoji této oblasti v Bosně a Hercegovině.

Kromě zákona AML / CFT musí být virtuální aktiva definována zejména trestním právem, vzhledem k tomu že jsou virtuální aktiva jako typ majetku rozšířena a zahrnují všechna doporučení FATF, která obsahují pojmy jako: „prostředek“ nebo „hodnota“, „majetek“, „příjem“, „aktiva“, „aktiva nebo jiný majetek“ a „příslušná hodnota“.

Vztahuje se to primárně k trestnému činu praní peněz, který by měl být rozšířen na jakýkoli typ majetku, včetně virtuálního, bez ohledu na jeho hodnotu, který přímo představuje výnosy z trestné činnosti. Veškerá aktiva včetně virtuálních aktiv, která jsou „legalizovanými aktivy“, příjmů nebo aktiv používaných nebo určených k použití k praní peněz nebo k predikativním trestným činům, aktiv použitých nebo určených nebo vyhrazených k použití za účelem financování terorismu, teroristických činů nebo teroristických organizací, podléhají dočasné nebo trvalé konfiskaci. Trestný čin financování terorismu je potřebné rozšířit na „veškeré prostředky nebo jiný majetek“, včetně virtuálního majetku, bez ohledu na to, jestli pochází z legálního nebo nelegálního zdroje.

Virtuální měny vznikly v důsledku vývoje nových technologií. Z definic FATF a EU je zřejmé, že virtuální měny nejsou penězi, protože neplní základní funkce peněz. Nové technologie a digitální produkty mohou podnítit finanční inovace. Důkazem toho je nedávná zpráva v médiích v Bosně a Hercegovině, že byla spuštěna první bosensko-hercegovská kryptoměna s názvem RuXCrypto (RXC) s informací, že RXC bylo možné začít těžit již 25. září 2020. Existují také webové platformy pro nákup, prodej, výměnu, obchodování, ukládání a správu digitálních aktiv. Nové technologie a digitální produkty však zločincům a teroristům otevírají příležitosti k praní peněz nebo financování nelegálních aktivit, takže jsou v Bosně a Hercegovině známy případy trestné činnosti, které zahrnovaly použití kryptoměny k nezákonným účelům.[5]

Definování virtuálního majetku nebo měny v příslušných právních předpisech Bosny a Hercegoviny je pouze začátkem aktivit, které by měl stát podniknout za účelem jejich právní regulace. Z hlediska prevence praní peněz a financování terorismu je nutné dále definovat regulační rámec, který bude na tuto oblast dohlížet, jakož i metodiku založenou na riziku a technikách kontroly. Při neexistenci adekvátní definice pojmu virtuální měny v trestním právu představuje zvláštní problém účinné stíhání případů. Zločinci mají možnost se sníženým rizikem legitimizovat nezákonně získané příjmy tím, že těží z anonymity internetu prostřednictvím vytváření falešných identit.

Rovněž je nezbytně nutné vyškolit v Bosně kádry, a to jak v regulačních orgánech, tak v donucovacích orgánech, které se budou v budoucnu zabývat otázkami souvisejícími s virtuálním majetkem, až bude právně definován státem.

[1] FATF Recommendations 2012.pdf

[2] eur-lex.europa.eu

[3] Zakon o sprečavanju pranja novca i finansiranja terorističkih aktivnosti („Službeni glasnik BiH“ č. 47/14) a Zakon o izmjenama i dopunama Zakona o sprečavanju pranja nova i finansiranja terorističkih aktivnosti („Službeni glasnik BiH“ č. 67/16) 

[4] Jako je např. www.dam.ba

[5] Jedním z takových případů je Haker iz Živinica digao na noge evropsku policiju